Rok 2023

Rok 2023

Každý den přináší krásné okamžiky a milá překvapení...
právě díky nim se náš život stává jedinečným a neopakovatelným.

Výroční schůze Plesná 27. ledna 2024 / zhodnocení roku 2023

Vážení,

dovolte, abych vám všem do tohoto roku popřála hlavně pevné zdraví, trochu štěstí, velkou kopu lásky v rodinném kruhu u vás doma. Tato hodnotící zpráva se mi vůbec nepsala snadno. Hned začátkem roku jsem si zlomila ruku, byla nutná i operace. V polovině roku nám zemřela naše spolehlivá kolegyňka a v srpnu pak moje dcera. Takže nic pěkného. Přesto se dá říci, že celý rok byl pro nás úspěšný. Na loňské výroční schůzi jsme si odsouhlasili, že již nechceme být pod pražskou organizací SPCCH, ale pod našim městem a starostou. Všechny potřebné doklady ke zrušení spolku jsme doplnili a předali do Prahy. Nic se ale nedělo skoro celý rok. Až 2 dny před Štědrým dnem se nám ozvali z Městského soudu v Praze, že jsme náš spolek nezlikvidovali a tudíž musíme dodat zápis o likvidaci. Vše bylo předáno panu starostovi a ten to předal právníkovi, který nám pomůže. Ještě před pár dny jsme byli stále SPCCH, až do tohoto týdne, kdy nám konečně přišlo vyrozumění o zrušení našeho členství. Naším úkolem bylo, vymyslet si název, pod jakým bychom pracovali. Naše členka výboru Lída Bednářová přišla s geniálním nápadem. A také velmi jednoduchým. Plesná má ve znaku včelu a my bychom se tedy chtěli jmenovat Včelky.

A nyní tedy k hodnocení naší práce po celý rok 2023.

Náš výbor ve složení Jana Banutová, Jitka Bláhová, Marie Hoyerová, Margita Dyčková, Anna Koprušťáková, Jaroslava Jílková, Jaroslava Chýlová, Alena Nejedlá, Karolína Uzolová, Hannelore Merhoutová, Jana Stadtlerová, Ludmila Bednářová, Marie Poláčková, Zdena Kopecká a Stanislava Šulhofová, pracoval po celý rok podle stanoveného plánu práce. V současné době máme asi 136 členů.

V lednu 2023 byla uskutečněna Výroční členská schůze s hudbou a občerstvením.

V únoru jsme se scházeli v klubu ve Šnekách, v komunitním domě seniorů, a malovali vajíčka na Skořápkovník, který jsme zdobili 27. března na náměstí v Plesné.

V březnu připravila Hannelore Merhoutová pobyt v Maďarských lázních. Také jsme připravovali výlet na jaro i podzim.

V dubnu jsme pekli a pečivo prodávali při Plesenském výšlapu.

V květnu jsme si uspořádali zábavu s občerstvením při příležitosti Dne matek a již tradičně jsme prodávali kytičky pro Ligu proti rakovině. Toto je již dlouhodobá tradice. Každým rokem prodáváme 350 kytiček. Jsme jedni z mála měst, které tuto akci uskutečňuje a podle mne s velikým úspěchem.

20. května se uskutečnil plesenský jarmark s prodejem našeho pečiva.

4. června jsme opět pomáhali na Dni dětí a řekla bych, že se akce velmi povedla. V poslední době je účast dětí i z okolních městeček veliká.

29. června jsme jeli na výlet do Karlových Varů – do továrny Moser. Tam jsme byli šokováni luxusním prostředím, ale absolutně nepěkným pracovním prostředím pro skláře. Pak jsme pokračovali do Klášterce – největšího muzea porcelánu u nás.

Přes prázdniny se většina z nás pomáhala starat o děti či vnoučata.

16. září se uskutečnil Plesenský půlmaraton, kde jsme opět prodávali pečivo. Tento měsíc se také vydalo 44 lidí s paní Merhoutovou do maďarských lázních. Všem se tam velmi líbilo. Rovněž Anička Koprušťáková dala dohromady 15 lidí a jeli vlakem do Štúrova.

11. října se uskutečnil v kulturním domě Den seniorů, kde vystoupil Václav Vydra. Návštěvnost byla docela velká. Na vstupné jsme přispívali z našeho účtu.

19. října jsme jeli na velice pěkný, i když dost náročný výlet do Světců u Tachova, na zámek Tachov a pak na zámek Horšovský Týn. Velmi jsme si užili průvodce ve Světcích. Tam jsme se i smáli, i když jsme šlapali neskutečně mnoho schodů.

V listopadu jsme opětovně pomáhali uspořádat Adventní dílny. Účast dětí na zdobení perníčků je vždy vysoká a děti to baví. Tentokrát jsme dílny zpestřili ještě o dílničku, kde se děti učily háčkovat.

V prosinci jsme se zúčastnili rozsvícení vánočního stromu, zpívání koled, byli jsme na zájezdě na vánočních trzích v Plzni a zároveň jsme navštívili klášter v Kladrubech.

V prosinci byl také výbor za odměnu na večeři. A to proto, že většinu práce musí vždy udělat právě členky výboru.

Vyjmenovala jsem vám dost akcí, které jsme během roku uskutečnili. Ještě připojím, že jsme byli 2x na přátelské návštěvě v Německu – v Selbu a v Erbendorfu.

Na posledním prosincovém, ale už i na lednovém výboru jsme se dohodli, že poplatek 75 Kč za členství je opravdu malá částka. Když jsme to pečlivě a poctivě spočítali, tak členové, kteří se zúčastňují našich akcí, dostanou kolem 500 Kč za rok. Jednak v podobě občerstvení, dále přispíváme na vstupné na den seniorů nebo na cesty autobusy na výlety. Proto jsme se dohodli a jednohlasně ve výboru odsouhlasili roční poplatek ve výši 100 Kč a pekáč buchet. Toto rozhodnutí musí projít hlasováním. (Jednohlasně odsouhlaseno všemi přítomnými).

Ještě jednu věc bych vyzdvihla. Každoročně žádáme obecní úřad v Křižovatce, Městský úřad Plesná a Městský úřad Skalná o finanční podporu naší činnosti, kterou také každoročně obdržíme. Touto cestou děkuji všem těmto úřadům za podporu, kterou nám poskytují. Děkuji zároveň všem aktivním členkám našeho spolku, hlavně členkám výboru.

Doufám, že jsem v této hodnotící zprávě na nic nezapomněla. Ale přece jen na závěr. V mém původním zaměstnání v Dětském domově Plesná jsem pracovala 33 let. Ve funkci předsedkyně našeho spolku jsem nyní také 33 let. Myslím, že by to už stačilo. Ráda tuto zodpovědnost předám někomu jinému a doufám, že si vyberete předsedkyni takovou, která by tuto funkci dělala se stejnou láskou jako já.

Přeji všem ještě jednou hodně zdraví, štěstí a pohodu v rodinách.

Jana Stadtlerová, předsedkyně spolku

Po prohlídce jsme se přesunuli do městské haly, kde jsme se setkali se členy jejich seniorského klubu. Hudební doprovod obstarala skupina mladých hudebníků na kytary. Při tradičně dobře připraveném občerstvení, u kávy, čaje, svařeného vína a oblíbené tradiční německé štole jsme si popovídali s některými členy jejich klubu, kteří se stali po řadě sekání i našimi osobními přáteli. I přes jazykovou bariéru, kdy ne všichni ovládali konverzaci
v němčině, bylo setkání opět zajímavé.
Při rozloučení jsme poděkovali za pozvání a vyslovili přání, abychom se příští rok opět setkali, tentokrát u nás v Plesné. Poděkování patří také našemu městu za poskytnutí autobusu.

Janča Václav