Rok 2024

To první poděkování patří Vítězslavě Pospíšilové tam nahoru do nebe za to, že nám připravila krásný výlet na lovecký zámeček Kratochvíle. 28. září jsme sice ráno vyjížděli o hodinu déle, než bylo plánováno, ale užili jsme si to snad všichni.

Cesta byla dlouhá, ale krajina krásná a hlavně jsme trošku záviděli Jihočechům obalené stromy jablky. U nás v Plesné a okolí všechno na jaře zmrzlo a o úrodě si můžeme nechat zdát.

Cestou se v autobuse ozýval i zpěv, a tak nám cesta pěkně utíkala. Měli jsme zajištěný i oběd v hospůdce přímo u zámečku. Všem se nám zámeček moc líbil. Našli jsme i průvodce, který vyprávěl poutavě, a hlavně bylo poznat, že tu svou práci má rád. Rovněž tak oběd jsme si všichni pochvalovali.  Za zajištění autobusu patří poděkování Hannelore Merhoutové a za zajištění návštěvy zámku a objednaný oběd paní Stanislavě Šulhofové.

Druhý dík patří paní Doris Bigasové a Blance Peltrámové
a jejich mladým pomocníkům za perfektně připravené Sportovní dopoledne pro seniory. To proběhlo 5. října v areálu za muzeem v Plesné.  Ti, kteří se zúčastnili, si po rozcvičce s Blankou vyzkoušeli hod šipkami na terč, hod kroužků, míčků do klobouku, nošení míčku na pálce, petanque, jízdu na koloběžce, dribling, florbal a kuželky. Velmi jsme se u toho pobavili. První tři nejlepší dostali sladké medaile, diplom a ceny. Všichni jsme se pak občerstvili a nakonec se naučili pár nových tanečků. Bylo to příjemně strávené dopoledne.

Ale tady chci udělat velký vykřičník! Účinkujících sportovkyň bylo 10 a těch, kteří tuto akci organizovali, bylo také 10. Členů Včelek je 142. Kde jste všichni zůstali? Nešlo přece o sportovní výkony, ale o to se společně trochu jinak pobavit. Nás pak při vašem nezájmu přestává bavit cokoli připravovat, vymýšlet a organizovat. Veškerá energie jde pak vniveč. Takže vážení, letos to byl nultý ročník, tak doufám, že příští rok se sejdeme v hojnějším počtu na prvním ročníku Sportovního klání seniorů. Opravdu jsme si to letos všichni užili, tak příští rok si i vy, kteří jste zdravotně schopni, můžete společně s námi užít krásné dopoledne, plné smíchu a pohybu. Těšíme se na shledání!

A ještě jedno poděkování. Všichni se moc těšíme na sobotu 12. října, na vystoupení Jaromíra Hanzlíka.  Bude to další skvělý zážitek. Takže paní Bigasová, děkujeme!

Za spolek Včelky Jana Stadtlerová

Září
Dovolená vlakem

V letních měsících se většina z nás vypravila někam na dovolenou. Také skupina, většinou členů spolku „Včelky Kamenné vrchy“ z Plesné, Skalné, Chebu a okolí se rozhodla, že společně pojede vlakem na dovolenou na Slovensko do Štúrova, což je největší termální koupaliště na Slovensku na Dunaji. Pro Štúrovo jsme se rozhodli z toho důvodu, že řada z nás tam již v předchozích letech byla a moc se nám tam líbilo.

V sobotu 13. července jsme se tedy v počtu 15 lidí sešli na nádraží v Chebu a ve 4.30 hodin ráno jsme vyrazili. Cesta probíhala v pohodě, někteří ještě pospávali, někteří se vesele bavili, někteří si objednali ve vlakovém občerstvení kávu nebo něco k pití, a už jsme byli v Praze. Tam ihned přestup a pokračovali jsme směr Slovensko přímo do Štúrova.

Zatím paráda. Ovšem když jsme přijeli na Moravu, přišel průvodčí a hlásil nám, že kolem Břeclavi je výluka a pojedeme delší trasou. Ztratili jsme asi půl hodiny. Ale to hlavní překvapení nás teprve čekalo před Bratislavou, kde nám průvodčí oznámil, že z technických důvodů je výluka na trati. Museli jsme tedy přestoupit na jiný vlak, osobní, a pokračovat dál do města Galanta, tam opět přestoupit, bohužel tentokrát na autobusy. Mysleli jsme, že už pojedeme rovnou do Štúrova. Ale jaké bylo další překvapení! V Galantě opět přestup na jiné autobusy! Teplota kolem 33 stupňů, přenášíme přeplněné kufry do autobusů. Odhaduji, že do Štúrova cestuje asi 200 lidí. Jedeme dál. Někteří stojí, je málo místa a lidé už se začínají zlobit. Autobusy nás přivezli do Nových Zámků na nádraží. Tam ještě větší horko. Zpoždění kolem tří hodin.

Vysadili nás a řekli, že si musíme najít vlakový spoj směrem do obce Strekov. To už řada lidí neunesla, především Slováci, a udělali zaměstnancům slovenské dráhy pořádnou a hlučnou přednášku, především proto, že nikdo neví, co se stalo, že je tak složitá výluka. Nic jsme se nedozvěděli.

Čekali jsme další hodinu na rozpáleném nádraží, opět se všichni táhneme s kufry, a konečně nasedáme do řádně vychlazeného vlaku. Tedy spíše namrazeného. Asi po 25 minutách nám průvodčí oznamuje, že vystoupíme ve Strekově a tam na nás budou čekat opět autobusy, které nás dovezou konečně do Štúrova. Tím ale naše utrpení nekončilo.

Strekov, nádraží daleko od vesnice. Žádný peron, jenom štěrkové pěšiny mezi kolejemi. Vyhrnulo se kolem 200 lidí a zjistili jsme, že na nás čeká jen jeden autobus, ještě k tomu linkový, takže částečně obsazený. Ti šťastnější, odhaduji tak 50 osob, se doslova nacpali i s těmi kufry do autobusu a odjeli. Ostatní museli čekat, až přijedou další autobusy. Naše skupinka se do autobusu vešla, tak tedy jedeme. Autobus staví na každé zastávce, kufry jsou nacpané v uličce mezi sedačkami a pořád popojíždějí, lidé jsou namačkáni. Konečně se dozvídáme od lidí, kteří jedou linkovým autobusem, příčinu výluky a zpoždění. V noci proběhla silná bouře, silný vítr poškodil trolejové vedení a polámané stromy zatarasily koleje.

Konečně Štúrovo! Rychle si obstarat taxi pro odvoz do termálů a ubytovat se. Původně jsme měli přijet kolem 13.30 hodin, ale díky těmto nešťastným peripetiím jsme dorazili až v 19.30 hodin.

Ubytování bylo perfektní, služby také. Velký výběr jídel, slovenské speciality a skvělé občerstvení. Týden jsme odpočívali, využívali termální vodu v 10 bazénech, od teplé až po studenou. Večery byly trochu chladnější, ale celkově jsme byli moc spokojeni. Podnikali jsme procházky po Štúrovu podél Dunaje, zazpívali jsme si při muzice i zatancovali. Celá naše skupina si udělala výlet autobusem do Budapešti. Návštěva terária, hradu a krásná plavba po obrovském Dunaji pozdě odpoledne a zpět při osvětlené Budapešti. Krásné!

Týden utekl jako voda v Dunaji a byl tady den odjezdu. Odvoz na nádraží jsme si zabezpečili raději sami a přijeli tak na nádraží s dostatečným předstihem. Jaké však bylo naše překvapení, když jsme se dozvěděli, že je opět výluka. V noci vykolejil jeden vagon nákladního vlaku a poškodil několik kilometrů železničních pražců. Tentokrát bylo přistaveno hned několik autobusů, protože už věděli, že se všichni vracíme zpět. Ale přesto si někteří z nás raději zaplatili taxi do stanice, kde na nás čekal rychlík do Prahy. Než však přijely všechny autobusy, museli jsme přes hodinu čekat. Do Prahy jsme tak přijeli pozdě a náš rychlík do Chebu byl pryč. Museli jsme tedy na nádraží v Praze požádat o náhradní místenky do dalšího vlaku do Chebu. Z Prahy odjezd o dvě hodiny později než původním vlakem. Konečně příjezd do Chebu, kde na nás čekali příbuzní a známí a rozvezli nás domů.

Když to shrnu, dovolená byla perfektní - až na tu cestu vlakem. Měli jsme holt smůlu. Sešlo se hned několik nepříjemností najednou. Ale konec dobrý, všechno dobré. Většina z nás už si objednala pobyt ve Štúrovu i na příští rok. Tak se zase těšíme!

Václav Janča,
člen spolku Včelky Kamenné vrchy